Sedm věcí, na kterých byste měli trvat bez ohledu na cokoliv

Neomezujte se pouhou existencí. Existujeme všichni. Otázka zní, zda žijete.

Asi před patnácti lety jsem vedl jakousi debatu sám se sebou. Seděl jsem v místní knihovně. Bylo sobotní ráno a já jsem prohlížel kupu zápisků ve svém deníku. Procházel jsem všechny nenaplněné cíle a sny o budoucnosti, které jsem si zapisoval po řadu let.

Záhy jsem si uvědomil, že veškeré dosavadní směřování mého života bylo podmíněno názory a rozhodnutími jiných lidí. Každý den jsem prožíval jaksi automaticky, dělal jsem to, co „jsem měl“ dělat, a ne to, co by bylo bývalo správné pro mě.

Přenesme se k dnešku. Když jsem se dnes ráno probudil, byl jsem se svým životem víc než spokojený. Tenkrát před tou samomluvou v knihovně jsem po probuzení s nechutí myslel na každý nastávající den. Dnes se budím s nedočkavostí, vděčný za to, že žiju tak, jak žít chci. Jsem opravdu rád, že jsem tím vším prošel, že jsem dokázal udělat vše, co se ode mě chtělo, že jsem přestál těžké období, porazil vlastní strach a změnil svůj život. Naplnil jsem ho takovou činností a takovými ideály, které mi stále dopřávají intenzivní pocit, že žiju, že jsem přítomen ve vlastním životě.

Mluvím o tom proto, že vím, jak složitý někdy život dokáže být. Někdy je tak napěchovaný a zmatený, že zapomínáme, jak strašně důležité je naslouchat sám sobě. A ne jen stále poslouchat druhé. Můžu vám s radostí potvrdit, že vlastní život můžete změnit v jakémkoli věku, pokud budete opravdu chtít.

Začal jsem tenkrát přistupovat k životu z úplně jiné stránky. A znám spoustu lidí, kteří to udělali také. Během deseti let života naplněných nejrůznějšími vztahy a prací byznys konzultanta jsem často byl svědkem toho, jak se lidé mění: v osmačtyřiceti zakládají rodinu, v sedmapadesáti dokončují svou první vysokou, jednasemdesátiletý rozjede úspěšný podnik atd…

Jak jsme to dokázali? Houževnatě jsme usilovali o změny a dotáhli to až do konce.

Krom toho je dobré si pamatovat, že štěstí záleží jenom na nás a že v životě jsou věci, na kterých je třeba zkrátka trvat, ať si druzí říkají, co chtějí. Musíte například…

1. Trvat na tom, že svůj život si zařídíte po svém.

Většina z nás nebyla vychovávána k tomu, aby šla aktivně vstříc svému skutečnému poslání. Dokonce jsme ani nevěděli, že nějaké máme. V dětství nám málokdy někdo řekne, že máme v životě své místo, které patří pouze a jedině nám.

Místo toho jsme všelijak utvrzováni v přesvědčení, že náš život má nějakým způsobem uspokojovat jiné lidi. Máme své štěstí hledat zrovna tak, jako to dělali oni. Místo aby nás učili ptát se sami sebe, kdo jsme, učí nás prosit jiné o dovolení. Ve skutečnosti jsme vychováváni tak, abychom život prožívali v souladu s představami jiných lidí. Každý den máme naplánován a rozvržen tak, jak řekl někdo jiný!

A když se jednoho krásného dne na chvíli dostaneme z jejich dosahu, abychom se podívali, jak je to vlastně s našimi sny, když se pokoušíme najít sami sebe, zjišťujeme, že většina našich přání se nesplnila, protože jsme uvěřili, že to, po čem jsme toužili, je mimo náš dosah.

Přišel čas na všechny ty nepravdy zapomenout a něco v životě změnit. Abyste posbírali všechny své myšlenky a rozhodli se stát, kým ve skutečnosti jste, budete potřebovat odvahu. Dnešek je prvním dnem vašeho nového života.

2. Zbavit se všeho, co mi už neslouží

Je opravdu hodně věcí, kterých se v životě můžete zbavit, aniž byste to pocítili jako ztrátu. Říká se tomu vývoj. Když se zbavujete starého, uvolňujete místo novému.

Zbavíte se něčeho nefunkčního a děláte místo tomu, co fungovat bude. Je-li obtížnější něco udržovat, než se toho zbavit, znamená to, že nastal čas se osvobodit, zbavit se toho, pokračovat v rozvoji. Jinými slovy, začněte se v životě zbavovat návyků, každodenní rutiny a okolností, které vás brzdí. Nedokážete objevit nové oceány, nenajdete-li v sobě sílu odpoutat se od starého známého břehu.

Buďte odvážní! Jděte za svými zásadami. Měňte se. Odvažte se být jiní. A nemějte strach z toho, že by se vám to mohlo zalíbit.

3. Trvat na tom, že na prvním místě musí být nadšení.

Cíl je důvodem, kvůli kterému cestujete. A nadšení, zápal pro věc je ohněm, který vám svítí na cestu. Bez vášnivého zaujetí nelze dosáhnout pokroku v ničem. Podstata vaší lidské dokonalosti se ukazuje, když najdete činnost, která vás pohlcuje, dává vám svobodu, mění vás a vnáší vám do života smysl. Nadšení a radost jdou ruku v ruce, bez nich je každé štěstí dočasné, protože nezůstane nic podstatného, co by pocit štěstí dokázalo prodlužovat.

Pamatujte tedy: jestliže nemůžete, nebo zkrátka nechcete do nějaké věci vložit duši, nezabývejte se jí vůbec. Jenom nadšení, obrovský zápal a nadšení dokážou povznést duši do nevídaných výšin. Pokud snad čekáte na vhodnou chvíli, abyste se vydali za voláním svého srdce a dělali to, co má pro vás skutečně význam, pak ta nejlepší chvíle je právě teď.

4. Vytrvale pracovat na dosažení toho, co je vaším největším přáním.

Někdy musíte svou budoucnost budovat doslova od nuly. Stojí vás to daleko větší úsilí, než kdykoli před tím, máte-li dosáhnout toho, o čem sníte. Buďte snílkem. A buďte tím, kdo své sny plní. Uvědomte si, co je pro vás doopravdy důležité a proč. A pak na tom dělejte ze všech sil.

Sny se žádným kouzlem nepromění v realitu, jejich naplnění vyžaduje velkou dávku rozhodnosti a houževnaté práce. Platí však, že silná protivenství se ze života ztratí, zatímco silní lidé zůstávají. Většina překážek se cestou prostě rozplyne, když se rozhodneme je rázně překonat. Jste-li svým ideálům a snům oddáni a každé ráno se budíte naplněni horoucím přáním si je splnit, pak je všechno možné. Seberte tedy odvahu a žijte životem, o kterém jste snili. Jděte vpřed a změňte své sny v realitu.

5. Říkat to, co říci chcete.

Odhoďte pochyby a úvahy o tom, co si pomyslí jiní. Říkejte to, co potřebujete říci. A důsledky nechte jít vlastní cestou. Zjistíte, že ve většině případů se nikoho nedotknete, nikdo nebude kvůli vašim slovům naštvaný. A pokud ano, pak s největší pravděpodobností proto, že jste jeho pozornost obrátili na něco důležitého, co ho nutí jinak myslet.

Závěr: mnohé důležité věci zůstanou nevysloveny, pokud neřeknete otevřeně svůj názor. A nakonec – lidé ničeho tak silně nelitují, jako slov, která neměli odvahu říci.

6. Nevěnovat pozornost kritice jiných lidí.

Když jsem začal se svým blogem, dělal jsem si velké starosti, jak se lidem bude zamlouvat to, co píšu. Doufal jsem zoufale, že jim to bude líbit a často jsem sám sebe přistihl při myšlence, co si počnu, když se jim to líbit nebude. Jednoho dne jsem si naštěstí uvědomil, kolik energie na tyhle úvahy vydávám. Postupně jsem se naučil sám sebe uklidnit a prostě na to nemyslet.

Některé životní otázky, jako například co si o vás myslí ostatní, nejsou určeny k tomu, abyste je zodpověděli. To, jak vás lidé vnímají, se daleko spíše týká jich, než vás. Mohou vás milovat nebo nenávidět třeba i jenom proto, že v nich vyvoláváte asociaci připomínající jim někoho, koho milovali nebo nesnášeli v minulosti. To ovšem k vám nemá žádný vztah. Takže vám nabízím novou mantru – řekněte si ji hned a potom ještě jednou: “Je to můj život, moje rozhodnutí, moje chyby a moje zkušenost. Dokud někomu nezpůsobím bolest, nemusím se zabývat tím, co si o mě kdo myslí“.

7. Nebojte se být zvláštní, když zvláštní jste.

V lidské povaze je založeno napodobování jiných, z nichž si bereme příklad (mohou to být zrovna tak rodiče jako známé osobnosti), zvláště v takových chvílích, kdy se cítíme nejistí. Ovšem pokusy být někým jiným po sobě zanechávají vždycky leda pocit vnitřní prázdnoty.

Proč to tak je? Protože si na lidech, kteří budí naše sympatie a úctu, ceníme jejich individuality, vlastností, které je činí něčím jedinečným. Pokud se jim tedy doopravdy chceme podobat, musíme zapracovat na své vlastní individualitě a v důsledku se budeme méně podobat jim, zato však tím více sami sobě. Každý z nás má své zvláštnosti, své výlučné osobnostní rysy.

S čím větším klidem budete k těmto svým znakům přistupovat, tím lépe se budete cítit, budete-li sami sebou. Mějte potěšení z toho, že nejste stejní jako ostatní, že se vymykáte, že máte své podivnůstky… Jste svým vlastním výtvorem. Pokud se cítíte jako ryba vyhozená na břeh, najděte za každou cenu řeku, v níž byste mohli plavat. Ale rozhodně se neměňte. BUĎTE sami sebou.

 

Zdroj: ProNáladu.cz